Co je plazma
Krev se skládá z krvinek a z tekutiny, ve které plavou. Té tekutině se říká plazma a tvoří zhruba 55 % objemu krve. Z devíti desetin je to voda. Zbytek jsou hlavně bílkoviny: albumin, protilátky (imunoglobuliny) a látky, díky kterým se krev sráží.
Právě kvůli těm bílkovinám je plazma cenná. Tělo si je po odběru doplní samo – tekutinu během hodin až dnů, bílkoviny o něco pomaleji.
Jaké léky se z plazmy vyrábějí
Plazma z plazmacenter se nepodává pacientům přímo. Putuje do továrny, kde se z ní oddělují jednotlivé bílkoviny, a z nich vznikají léky:
- Imunoglobuliny pro lidi, jejichž tělo si neumí vytvořit vlastní protilátky (vrozené poruchy imunity), a pro některá onemocnění nervů a krve.
- Srážecí faktory pro lidi s hemofilií a dalšími poruchami srážlivosti.
- Albumin, který se používá mimo jiné při těžkých popáleninách nebo onemocněních jater.
- Další bílkoviny pro vzácná onemocnění, například deficit alfa-1 antitrypsinu nebo hereditární angioedém.
Některé srážecí faktory se dnes vyrábějí i uměle. Imunoglobuliny a albumin ale jinak než z plazmy dárců získat neumíme.
Kolik odběrů je potřeba
O plné krvi se říká, že jeden odběr může pomoci až třem lidem. U plazmy pro výrobu léků je to naopak: odběry od mnoha dárců se slévají a na jednoho pacienta jich je potřeba hodně.
≈ 130odběrů plazmy je podle asociace výrobců PPTA potřeba na roční léčbu jednoho člověka s vrozenou poruchou imunity.
U deficitu alfa-1 antitrypsinu uvádí PPTA přibližně 900 odběrů a u hemofilie kolem 1 200 odběrů na pacienta a rok. Jsou to orientační čísla oborové asociace, ne nezávislá statistika. Řád ale ukazují dobře: jeden dárce, který chodí co čtrnáct dní celý rok, pokryje zhruba pětinu roční potřeby jediného pacienta s poruchou imunity.
Kam plazma z Česka putuje
Česko patří k zemím, kde se plazmy odebírá nejvíc. Je jednou ze čtyř zemí Evropské unie, kde plazmacentra dárcům vyplácejí peněžitou náhradu (dalšími jsou Německo, Rakousko a Maďarsko).
Podle údajů, které v roce 2022 prezentovali čeští transfuzní lékaři, se u nás za rok 2021 odebralo přes 850 tisíc litrů plazmy pro výrobu léků, z toho téměř tři čtvrtiny v komerčních plazmacentrech. Je to zhruba trojnásobek toho, co Česko samo spotřebuje. Továrna na zpracování plazmy u nás není, takže se plazma zpracovává v zahraničí a hotové léky se k českým pacientům vracejí nákupem.
Víc o tom píšeme v článku Kam putuje plazma z plazmacentra.
Plazma pro léky a plazma pro pacienty
Existuje i plazma, která se podává pacientům přímo, třeba při velkém krvácení. Tu připravují transfuzní oddělení nemocnic, téměř výhradně od bezplatných dárců, a pravidla pro ni jsou o něco přísnější. Komerční plazmacentra odebírají plazmu jen pro výrobu léků.